okres Semily – příspěvková organizace
Mgr. Břetislav Tomeš

Mgr. Břetislav Tomeš

Termín: 30. 06. 2022
Místo: ZŠ Přepeře

Vždy něco začíná, vždy něco končí.
Školní rok utekl jako z vody. Byl to náročný rok, protože jsme museli opět projít vlnou covidu, určitým omezením v různých činnostech. Ale přesto to byl rok úspěšný a se vším jsme se vypořádali na výbornou.
Rozloučili jsme se s pátým ročníkem, který nám všem bude chybět. Přejeme jim mnoho úspěchů v nových školách v Turnově.
A já bych chtěl zde moc poděkovat paní učitelce Mgr. Zlatce Vdovičíkové za práci ve škole v Přepeřích. V přepeřské škole pracovala přes čtyřicet let.
Děkujeme za vše, co jsi pro naši školu udělala.

Zoo Liberec

Pro poslední dny v červnu jsme se rozhodli pro „aktivity v přírodě“.
Dnes, v pondělí 27. června, jsme se rozhodli pro výlet vlakem do Liberce. Naší cílovou stanicí byla liberecká Zoo.
Na vlastní oči jsme si mohli prohlédnout zvířata, o kterých se učíme v přírodovědě nebo jsme viděli na obrázcích nebo v televizi. Měli jsme to štěstí, že téměř všechna byla ve venkovních výbězích.
Liberecká Zoo se nám moc líbila, vždyť někteří z nás tu byli poprvé.
Všichni zaslouží velkou pochvalu za super chování a také hlavně za zvládnutí velmi teplého počasí, které dnes bylo.
Dojeli jsme všichni v pořádku, i když mnozí unavení. Ale tento výlet stál za překonání i této překážky.

 

Atletické skotačení

Druhý den Aktivit v přírodě jsme tentokráte začali na hřišti.
Tématem dopoledne bylo atletické skotačení v rámci Olympijského běhu.Na úvod jsme oběhli celé hřiště a potom už podle tříd absolvovali na stanovištích různé disciplíny. Všichni jsme házeli plným míčem na dálku, běželi přes překážky, skákali z místa, skákali sounož přes překážku po dobu 30 s a nakonec házeli raketkami na cíl.
Všichni se moc snažili a užili si to. Děkujeme za pomoc panu Mgr. Štrinclovi, který nám pomohl s jednou disciplínou a předal soutěžícím drobné ceny a diplomy.
Protože jsme měli ještě dost času, na hřišti jsme si zahráli různé míčové hry a potom odešli do jídelny na oběd.
Tím jsme ukončili první část dne, odešli jsme všichni domů a za necelé čtyři hodiny jsme byli všichni už zpět. Ale o tom více na jiném místě 😊!

 

Spaní v tělocvičně

Nejvíce se ale asi všichni těšili na večerní program se spaním v tělocvičně.
Ve škole jsme se sešli kolem 18. hodiny. Každý si přinesl potřebné věci podle seznamu, který všichni dostali předem.
Nejprve jsme si došli do Jizery pro oblázky, na které jsme potom malovali to, co každý si sám zvolil. Některým z nás se podařilo nakreslit krásné obrázky.
Potom jsme se museli posilnit. A tak každý se těšil na večeři, která měla pouze jeden chod. Pizza!!! Každý se dosyta najedl, na výběr měl ze sýrové nebo šunkové. Pan Černý nám pro každého žáka věnoval pitíčko a něco sladkého na zub. Paní Vélové musíme poděkovat za skvělou bábovku. Prostě tady jsme nic nepodcenili a každý odcházel, slušně řečeno, s plným bříškem 😊!
Program byl opravdu našlapaný a došlo k vyhlášení dopoledních výsledků z atletického skotačení.
Pak následovala vybíjená, spaní jsme měli už připravené, protože před samotnou večeří se jednotlivé třídy šly ubytovat do tělocvičny a „najít“ si své místečko. A blížila se nejzajímavější část večera.
V půl desáté jsme byli všichni připraveni na stezku odvahy. Čekali jsme, až se trochu setmí a pak už jednotlivé skupinky mohli vyrazit přibližně na necelou dvoukilometrovou trasu. K usnadnění přesunu byly všude ve skleničkách zapálené svíčky, abychom se mohli lépe orientovat. A když jsme nedohlédli světýlka, pomáhalo nám všude plno světlušek, které stály při nás a svítily nám na cestu.
Když jsme dorazili do tělocvičny, čekala nás hygiena a potom rychle do pelechu, vlastně do spacáku. Někteří z nás hned nemohli usnout, protože těch zážitků bylo moc. Nakonec všichni usnuli včetně nás, vyučujících.
Celý den jsme si moc užili a já si myslím, že pro děti stezka odvahy a přespání bylo tím největším zážitkem, které za tyto tři dny zažily.
Na závěr bych chtěl poděkovat kolegyním za přípravu celého programu, protože doposud nám vše klapalo jako hodinky.
Blížil se poslední den, objednané plavání v Maškově zahradě, ale obloha plná mraků nám dala první varování.

 

Maškova zahrada

Ranní středeční probuzení bylo pro nás kruté. Celou noc pršelo a bohužel nepřestávalo ani v dopoledních hodinách.
Poslední plán, koupáníčko v Maškovce, nám zkrátka vůbec nevyšlo. Protože neumíme poroučet větru ani dešti, nezbývalo nic jiného, než se smířit s tím, že budeme muset zůstat v tělocvičně.
A tak přišla na pořad vybíjená, vracečka a hra s míčem. Nakonec kolem jedenácté přestalo pršet a my jsme vyrazili alespoň do města k nádraží utratit také kapesné. Každý si mohl koupit asi u čtyřech prodejen to, na co měl chuť.
Po mlsáníčku jsme se vrátili zpět do školy a ukončili celý třídenní program, který se všem moc líbil.
Na závěr bych chtěl poděkovat všem účastníkům tohoto „soustředění“ za vzorné chování a pochopení toho, že tu nejsem jenom sám a musím se přizpůsobit také druhým.
V neposlední řadě děkuji naší „kuchyni“ za středeční snídani, byla výborná a potom i možnost přijít na teplou polévku, když nám počasí rozhodilo závěrečný program.
A nám se přiblížil poslední den školního roku 2021/2022 a předání vysvědčení.